Veronika Brynychová je ředitelkou Městské knihovny Milovice. Co její práce obnáší? A má po celém dnu stráveném mezi knihami ještě chuť nějakou si přečíst?
Jak dlouho se věnujete svému povolání a proč zrovna knihovna?
V pozici ředitelky knihovny jsem od května 2014. Mám vystudovanou pedagogickou fakultu, obor český jazyk – dějepis, což je do knihovny už jen krůček. Moje předchozí znalosti a zkušenosti z doby, kdy jsem vyučovala na středních školách, se mi v knihovně mnohokrát hodily.
Co vás na vaší práci baví nejvíce?
Práce v knihovně je pestrá, člověk se nikdy nenudí. Věnuji se jak administrativě, personálním otázkám, řízení a koncepční práci, tak i práci se čtenáři, dětmi na příměstském táboře nebo vzdělávacím aktivitám. V současné době s kolegyní lektorujeme kurzy českého jazyka pro ukrajinské uprchlíky nebo připravujeme besedy pro děti ze škol, hlavně z druhého stupně. Je to fajn práce.
Měla jste někdy chuť s tím „seknout“?
Tento moment zatím nenastal, práce mě velmi baví. Věřím, že tomu tak bude i nadále.
Čtete ráda, když jste mezi knihami vlastně celý den?
Čtení je můj velký koníček. Čtu často a ráda. Mezi mé oblíbené žánry patří severská krimi a historické knihy.
Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
Pár věcí se v knihovně povedlo. Snažíme se držet krok s moderními technologiemi, knihovna byla vybavena RFID technologií, knihoboxem na bezkontaktní půjčování knih. Jsem také velmi ráda, že se nám díky projektu Erasmus+ v loňském roce podařilo vycestovat na studijní cestu do helsinských knihoven a načerpat inspiraci k další práci.
A co naopak za neúspěch?
V každé práci se najde nějaký slabší moment, ale nějaký vyloženě neúspěch si nevybavuji. Občas se stalo, že jsme připravili nějakou akci, která neměla tolik návštěvníků, kolik jsme si přáli. Vždy se ale snažíme poučit pro příště.
Je možné při Vašem povolání dobře skloubit práci a rodinu?
Je to občas složitější, práce v knihovně je časově náročná, mnohdy jsem z důvodu přednášek v práci do večera nebo i o víkendech. Ale mám to štěstí, že mám doma plnou podporu k tomu, co dělám. A stejně tak pomoc od nejbližších, takže se to zvládnout dá.
Co máte na své knihovně nejraději?
Knihovna je podle mého velmi pěkná, v moderním a milém prostředí. Nejvíce jsem ale ráda za skvělé kolegyně, na které se mohu spolehnout, které jejich práce baví a chtějí se v ní posouvat dále. Bez nich by to nešlo.