Muzeum Benátecka patří mezi nejzajímavější ve Středočeském kraji. Spoustu exponátů si zde můžete dokonce osahat a nejen děti tu rády využijí možnost postavit něco z oblíbené stavebnice Merkur. Kromě toho se zde koná spousta kulturních a společenských akcí. V rozhovoru jsme vyzpovídali vedoucí Muzea Benátecka Moniku Kolářovou.
Jak dlouho se věnujete svému povolání a proč zrovna muzeum?
Před třemi lety jsem odpověděla na inzerát Muzea Mladoboleslavska a paní ředitelku zaujal můj životopis. Muzea už dnes naštěstí nejsou typicky „muzeální“ – například právě Muzeum Benátecka má řadu interaktivních expozic, takže si návštěvníci můžou spoustu věcí osahat, vyzkoušet na vlastní kůži (pranýř, historické kostýmy, kování koně, vyrábění z Merkuru).
Co vás na vaší práci baví nejvíce?
Určitě práce s lidmi – komunikace s vystavujícími, oslovování potenciálních spolupracovníků, vymýšlení výstav, témat přednášek. Dále miluji atmosféru vernisáží i přednášek, kdy se setkávám s řadou zajímavých osobností, s nimiž bych se běžně neseznámila. A jsem vděčná vedení města Benátek, že mi vychází vstříc, ať vymyslím téměř cokoli.
Měla jste někdy chuť s tím „seknout“?
To víte, že přijdou chvíle krize, ty zase odejdou – a přijdou další…
Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
Přestože jsem nikdy dříve nepracovala v muzeu, dokázala jsem hned první sezonu sama vymyslet akce na každý měsíc v roce a realizovat vše, co jsem naplánovala. Podařilo se mi do Benátek přilákat řadu zajímavých osobností – vědců, spisovatelů, hudebníků… Zazpívala si u nás benátecká schola pod vedením Blanky Formáčkové, pořádala jsem tu už několik divadelních představení pod širým nebem. K výročí 300 let od narození Jiřího Antonína Bendy jsem pozvala Bendův komorní orchestr, který zahrál v Záložně.
A co naopak za neúspěch?
Jako hodně nekomerčních institucí bojujeme s nedostatkem financí. Dále bych tu uvítala ještě jednoho odborného pracovníka – práce je tu opravdu hodně, i když se to nezdá (v muzeu se nachází na 20 000 sbírkových předmětů), navíc je důležitá i komunikace navenek, věnovat se badatelům, lidem, kteří se zajímají o historii našeho města a jeho okolí, dále vymýšlet aktivity pro děti i dospělé, aby je návštěva u nás bavila a poskytla jim i zajímavé poznatky o světě, v kterém žijeme – o historii i přítomnosti.
Je možné při Vašem povolání dobře skloubit práci a rodinu?
Vzhledem k tomu, že řada akcí ať už Muzea Benátecka, či Muzea Mladoboleslavska, pod které spadáme, se odehrává o víkendech či mimo běžnou pracovní dobu (od 17 hodin), musí mi manžel i jeho a moji rodiče vydatně pomáhat s péčí o malé děti. Tímto jim všem moc děkuju. Bez nich bych tuto práci nemohla dělat.