Jaká je práce v neziskové organizaci a proč pro ni pracovat? Tentokrát jsme si povídali s Andreou Hlavatou Černou, která posílila tým Dolního Pojizeří z.ú.
Jak jste se dostala ke svojí profesi a proč zrovna neziskovka?
Po mateřské jsem měla nastoupit do Český spořitelny. Kamarádka mne ale upozornila, že je volná pozice v neziskovce MAS Achát. Mě se do spořitelny moc nechtělo, tak jsem zkusila pohovor a vzali mne.
Ten pohovor se tehdy týkal volného místa na realizaci strategie komunitně vedeného rozvoje. Jenže já jsem nastudovala Místní akční plán (MAP) a školy v území. O čem je Místní akční skupina (MAS) to jsem však moc nevěděla. Nakonec mě však přijali právě na MASku
Do neziskovky jsme se tedy dostala vlastně omylem, ale byl to krásný omyl.
Takže se vám nechtělo zpátky do korporátu….
Ne, už se mi nechtělo pořád vysvětlovat, jestli a proč plním plány. A hlavně je mi proti srsti cpát lidem různé produkty, které nepotřebují, jen abych měla čárku.
Začínala jsem na malé pobočce v Železném Brodě. Byla jsem tam jako zástup za mateřskou. Po půl roce se uvolnilo místo na vyšší pozici v Turnově.
Přihlásila jsem se na pohovor, kde mi nadřízeného dělal muž. Když mě přijímal, tak se mne zeptal, kde se vidím za pět let a já mu suverénně odpověděla: „Na vašem místě.“ Vzal mě. Tam jsem dělala osobní bankéřku pro movitější klientelu. Z této pozice jsem šla na mateřskou. Po návratu z mateřské bych ale musela začínat zase od nuly a mě se moc nechtělo zpátky na přepážku. Tak asi i proto ten pohovor do neziskovky.
Čeho si nejvíce ceníte na své práci?
Nejvíce si cením rozhled, člověk se dostane do takových sfér a do společnosti lidí kam by se asi normálně nedostal. Získávám větší přehled o tom, co se vlastně kde děje, s čím můžu pomoci. Pomáhat mě baví, já jsem tak nastavena.
Takže se mi líbí, když podpoříme žadatele a on zrealizuje svůj projekt, který by bez naší pomoci nemohl udělat.
Co byste označila za svůj největší profesní úspěch?
Asi to, že jsem se dostala až sem (Dolní Pojizeří z.ú.). Nejprve se mi sem nechtělo kvůli vyšší odpovědnosti, ale nakonec jsem za tuhle příležitost moc ráda.
Co se teď u vás v organizaci děje?
Snažíme se vyhlásit co nejvíce výzev ze schválených programových rámců.
A také připravujeme exkurzi s Celostátní sítí pro venkov do Bavorska v květnu na dva dny.
Jaké jsou vaše koníčky a máte na ně čas?
Času moc není. Mám plno povinností a dítě, takže je to těžké, ale ještě před rokem jsem hodně aktivně běhala. Loňský rok byl v mém životě hodně zlomový takže některé věci šly stranou, ale začala jsme teď zase alespoň hýbat na běžícím pásu. Pohyb mne pravdu nabíjí. Taky miluju knížky, jsem knihomol. Moc ráda čtu.
